Kniha ,jak už podtitul napovídá,obsahuje podrobné zpracováni 44 zřícenin hradů a hrádků středního a západního Slovenska. Úplný OBSAH publikace se Vám ukáže po kliknutí na odkaz.Jako ukázku z knihy jsme pro Vás vybrali :

HRAD GÝMEŠ.

...Je krátce po půlnoci 11. dubna 1241. V uherském táboře panuje nervozita, na malém prostoru jsou na sobě natěsnány stovky vojenských stanů a šedesátitisícové vojsko očekává útok Tatarů. Na druhém břehu řeky Slané vydává mongolský chán Batu povel k útoku. Tataři zlikvidují stráž mostu a s bojovným pokřikem vpadnou na pravý břeh. Uherský vévoda Koloman pohotově zformuje protiúder. Tatarské vojsko bylo zahnáno na druhý břeh. Král Béla IV. pochvalným gestem kyne na svého bratra Kolomana.
Brzy po rozednení dobyli Tataři znovu most a další oddíly přebrodily řeku a obklíčili uherský tábor. Začala krvavá řež. Dezorientované uherské vojsko se ve stísněném prostoru dostalo pod palbu tatarských lučištníků. Ani statečný oddíl templářů pod vedením mistra Jakuba z Mont Royal nedokázal prorazit obklíčení. Nastal neorganizovaný útěk z bojiště. Kolem krále se semkla družina věrných ochránců, mezi nimi také šlechtici Tomáš a Ondřej z rodu Hunt-Poznan. Koně sotva přeskakovali mrtvá těla, navíc museli prchající vykrývat tatarské střely. Jeden ze šípů zasáhl králova koně. Ondřej beze slov podává králi oprať svého vraníka a spolu s Tomášem se snaží uniknout pěšky. V následujícím okamžiku padá Tomáš k zemi skolen tatarskou šavlí. Je mrtev. Ondřej jako zázrakem uniká na území Slovenska. Organizuje obranu země a dává vystavět několik kamenných hradů.
Mezi nimi je i Gýmeš v jižním předhoří Tríbeče.

Na kopci Dúň prorostlém křemencovými skalisky byl tedy po roce 1241 vystavěn hrad. Velká obytná čtyřhranná věž na jižním skalisku a menší podkovovitá věž umístěná severněji tvořily základ hradu. Je pravděpodobné, že podkovovitá věž chránila původní vstup do hradu a zastávala funkci první hradní kaple. Mezi věžemi byl vsazen palác a celý areál chránilo venkovní opevnění tvořící západní nádvoří. Král Bela IV. nezapomněl, komu vděčí za záchranu života. V roce 1253 obdarovává Ondřeje majetky pod hradem Gýmeš. Ondřej za vydatné královy pomoci usilovně pracuje na vybudování rozsáhlého panství, stává se zakladatelem rodu Forgách. Gýmeš tak povyšuje na rodové sídlo.
Začátkem 14. století napadl hrad Matúš Čák. V následujícim období je patrně Gýmeš královským hradem a je rozšířen o východní nádvoří, v jehož nároží je umístěn vstup do pevnosti.
Koncem 14. století vrací se majetek zpět rozrůstajícímu se rodu Forgáchů, kteří byli nuceni během 15. století dostavit na hradě další obytné budovy na západním nádvoří. Dalším významným počinem pro podobu hradu byla stavba lichoběžníkového, věžového paláce, vsunutého dodatečně do ukončení východního nádvoří. Pětipodlažní palác byl přístupný z ochozu hradby v prvním podlaží a jeho čelní nádvorní stěna byla zaoblená, což dodalo příjemnější podobu interiérům budovy.



V polovině 16.století se rozmáhá v Uhrách loupeživé rytířství. Muráňský hradní kapitán Matěj Bašo podnikal výboje a postupně obsadil několik hradů. Mezi nimi také Gýmeš. V roce 1548 přijal uherský sněm zákon, podle nejž měli být zbojníci pochytáni a bez ohledu na původ potupně popraveni. Téhož roku vyslal Ferdinand velkou trestnou výpravu s jasným rozkazem dobýt pevnosti obsazené Bašom a zatknout loupeživého rytíře. Vojsko vedené Mikulášem ze Salmu se ještě v tomtéž roce dobýváním zmocnilo Sitna, Gýmeše a Hrušova. Následujícího roku padl i Muráň. Podle historické Písně o zámku Muráňském byl Bašo brzy po dobytí Muráně sťat. ............
..................Je až s podivem,jak rychle se rozpadal hrad, který byl ještě v 19.století udržován. Jižní branou vstoupíme do předhradí, před námi se tyčí torzo pozdně románské věže, na pravé straně nádvoří objevíme tunel, který nás zve k prohlídce renesanční dělové bašty.Z areálu horního hradu se kromě čtyřhranné věže zachovaly zbytky věže podkovovité, obvodové zdivo a sklepení některých budov. Zážitkem je prohlídka pozůstatků kaple sv.Ignáce s částečně zachovalými zdvojenými pilastry a profilovanými římsami.
Při zdolávání hradního kopce z Kostoľan jistě zaujme kaštanový porost, který se postupně mění v prales. První výsadba kaštanu se v těchto místech datuje již do první poloviny 13.stol. Zvláště při večerním výstupu na hrad si vychutnáte bludiště ve změti padlých kaštanových kmenů.

PŘÍSTUP K HRADU



• Z Nitry - autobusem do Kostoľan pod Tríbečom, odtud po červené značce 1 hodina. (V Kostoľanech pozoruhodný románský kostelík)
• Z Jelence - od vlakové zastávky po modré, dále po žluté a po červené značce k hradu. 2 hodiny.
  
  

NEJBLIŽŠÍ HRADY



• Oponice - po zelené značce až na Oponický hrad. 3 hodiny.
• Čierny hrad - po červené přes Veľký Tríbeč do Zlatna. Odtud po žluté značce na hradní kopec. 6 hodin.Ze Zlatna možno pokračovat po červené na Hrušov.

OBČERSTVENÍ

• Pohostinství v Kostoľanech

---

HLAVNÍ STRÁNKA    O HRADECH    O KNIZE    OBSAH KNIHY     O AUTORECH    PRODEJ